[ magazín Autoforum 1/2022, vychází 24. 2. 2022 ]
Projekt neoficiálního nástupce původního Defenderu se stává realitou. V létě odstartuje sériová výroba, první zákazníci dostanou své auto v posledním čtvrtletí letošního roku. Mají se na co těšit? Konečně jsme dostali možnost Grenadier řídit, takže můžeme odpovědět: Ano, mají!…
Projekt Ineos Grenadier vypadal před pár lety jako bláznivý nápad. Společnost, která se dříve výrobou automobilů vůbec nezabývala, se najednou rozhodla, že od základů vyvine nové auto a nebude to elektromobil. Je něco takového v současnosti ještě vůbec možné? Dnes už je jasno. Ineos odkoupil od Daimleru závod ve francouzském Hambachu, který již prošel rozsáhlými úpravami a aktuálně zde vzniká předprodukční série čítající 165 kusů. Zájemci mohou podávat rezervace, objednávky budou spuštěny v dubnu. První zákaznické kusy budou dodány v posledním čtvrtletí letošního roku a budoucí majitelé se skutečně mají na co těšit.
Po dlouhém čekání konečně dostali novináři během únorové mezinárodní prezentace možnost usednout za volant. Zatím pouze v terénu, přičemž k dispozici byly prototypy z úvodní série, kterou ještě stavěla Magna Steyer. Přesto jsme si ale už určitý obrázek o zcela novém jméně mířícím na automobilový trh udělat mohli. Spojení robustní a tradiční konstrukce s moderní technikou od BMW vypadá velmi slibně.
Grenadier si v terénu počínal naprosto suverénně, přestože testovaná auta ve výbavě neměla uzávěrky nápravových diferenciálů. Robustní konstrukce Ineosu je znát doslova při každém metru jízdy. Červené vícebodové pásy v interiéru jsou specialitou prototypů, které nemají airbagy
Těžký dříč
Základní filozofií Ineosu Grenadier je poctivá konstrukce, která by měla dlouhodobě vydržet i ty nejdrsnější provozní podmínky. Proto vůz stojí na žebřinovém rámu, proto je všechno od náprav přes ramena zavěšení až třeba po hydraulický posilovač řízení doslova masivní. Nevýhodou takového přístupu je vysoká hmotnost. Na přesná čísla je ještě brzo, protože Grenadier stále prochází vývojem, kdy se dolaďují všemožné detaily. Štítky na testovacích prototypech ale hlásily provozní hmotnost zhruba 2,7 tuny, naložit lze do auta dalších 700 kg. Hmotnost brzděného přívěsu, který bude možné s Grenadierem táhnout, je 3,5 tuny. Optimalizací mimochodem prochází i vnější rozměry. Rozdíly už se samozřejmě mění jen nepatrně, ale dokud nepřijde na řadu finální varianta, je ještě předčasné tato čísla uvádět. Totéž platí také třeba o objemu nádrže. Na každý pád je Grenadier pořádný kus auta. Na délku má zhruba 4,9 m, široký je 1,9 m, vysoký přibližně 2 m a jeho rozvor je dlouhý 2,9 m.
Střešní okna se budou dodávat na přání. Je možné je buď vyklopit, nebo zcela demontovat. Interiér je především funkční, nabízí dostatek prostoru a dobrou ergonomii. Užitkové verze se zaplechovanými zadními okny mají zadní lavici posunutou o 7 cm směrem vpřed
Jak moc bude vysoká hmotnost znatelná při jízdě po silnici, na to zatím odpověď nemáme. V terénu ji ale každopádně cítíte, ovšem v tom dobrém slova smyslu. Grenadier je podle očekávání přesně ten typ auta, se kterým přejedete kdejakou obří nerovnost a okamžitě poznáte, že mu to vůbec nevadí. Jízda kolem 70 km/h na nezpevněném povrchu představuje naprostou samozřejmost a řadový šestiválcový diesel BMW (249 k, 550 Nm), se kterým jsme jezdili, přidává k pozitivnímu dojmu příjemnou kultivovanost, typicky hutný zvuk a silný zátah od nízkých otáček. Kromě naftového šestiválce nabídne Ineos také benzinovou šestiválcovou alternativu (285 k, 450 Nm). Oba motory mají objem tří litrů a spojené jsou s osmistupňovým automatem ZF s redukcí a uzamykatelným mezinápravovým diferenciálem. Na přání bude k dispozici rovněž uzávěrka obou nápravových diferenciálů. Naše testovací auta si musela vystačit pouze se středovou uzávěrkou.
Pohyb v mazlavém blátě během prezentace usnadňovaly terénní pneumatiky BFGoodrich All-Terrain T/A. Civilnější alternativu představují pláště Bridgestone Dueler A/T. Pneumatiky byly upraveny speciálně pro potřeby Grenadieru. Kromě patřičné trakce mají být zároveň relativně tiché při jízdě po silnici. Sériová auta dostanou do výbavy také režim pro brodění a asistent pro zdolávání prudkých svahů. Prototypy tyto pomůcky neměly a k ničemu je nepotřebovaly. Se zařazenou redukcí a uzavřeným mezinápravovým diferenciálem nebyly problémem ani prudké zablácené výjezdy v hlubokých kolejích. Stačí držet plyn a neudělat řidičskou chybu. To auto prostě jede jako tank! Světlá výška podvozku je 264 mm, přední nájezdový úhel má 35,5°, ten přechodový 28,2° a zadní nájezdový 36,1°. Přední nárazník je vyroben z pěti kusů, takže v případě poškození nebude nutné měnit ho kompletně celý. Pro Evropu bude kvůli ochraně chodců plastový, na jiných trzích (třeba v Austrálii) bude kovový. V rámci výbavy na přání je připraven také naviják. Ten bude schovaný v prostředním dílu nárazníku.
Hlavní výzvou pro podobně založená terénní auta nakonec ale nebývá ani tak jízda terénem, jako jejich chování na běžné silnici. To jsme si bohužel tentokrát vyzkoušet nemohli, ale podle dojmů z hladkých nezpevněných cest se nezdá, že by Grenadier měl být pro silniční použití nějakým zklamáním. Poctivý off-road značky Ineos mimochodem krotí brzdy Brembo. Na každý pád bude mezi jeho silné vlastnosti patřit pohodlí, a to nejen díky podvozku.
Funkční komfort
Vzhledem ke světlé výšce podvozku není nastupování úplně pro malé dámy v krátkých sukních. Pokud sáhnete po ochranném rámu pod bočními prahy, budete muset udělat krok ještě o něco větší. Jakmile se ale vyhoupnete do sedla a zavřete za sebou dveře, bude vše v naprostém pořádku. Ve všech směrech je docela dost místa. Sedadla dodávaná společností Recaro mají vynikající tvar (možná by ale mohla přece jen nabízet delší sedák) a pozice za volantem je také velmi dobrá. Krátká palubní deska a málo skloněné čelní okno vám připomene třídu G, základní tvar středového panelu zase trochu působí jako ze starého Defenderu a volič automatické převodovky je jasnou připomínkou motoru od BMW.
Otázkou je, jak moc v praxi bude chybět jakýkoliv přístrojový štít. Pod volantem jsou jen základní kontrolky, vše ostatní bylo odsunuto na středový displej. Při jízdě v terénu to nevadí, ale v terénu obvykle tachometr sledovat nemusíte. Naopak na uspořádání rozměrných tlačítek a ovladačů na středovém panelu si zvyknete snadno. Také vzadu je místa dost, pokud ovšem nesáhnete po užitkové verzi s plechy na místě zadních oken a druhou řadou sedadel posunutou o 7 cm vpřed.
Grenadier místo EQB
Až do roku 2024 se bude Grenadier vyrábět v jednom závodu spolu s elektrickým Smartem. Jde o součást dohody, v rámci které Ineos převzal továrnu ve francouzském Hambachu. Mercedes zde měl dvě výrobní linky, přičemž na té druhé se měl vyrábět elektrický model EQB. Právě tato linka bude využita pro sériovou produkci terénní novinky. Výroba Grenadieru si vyžádala rozsáhlé úpravy. Zcela nová je lakovna. Ve svařovně některé stroje zůstaly původní, na 80 % zařízení ale bylo nutné vystěhovat, upravit a následně vrátit zpět v novém uspořádání. Instalaci předcházelo virtuální 3D modelování včetně animací, jak se roboti budou pohybovat. V Hambachu se karoserie svařují, ale potřebné díly se vyrábějí jinde. Výlisky základní ocelové karoserie pocházejí od nejrůznějších dodavatelů. Některé části jsou například z Německa, jiné třeba z Maďarska. Součástí závodu je i oddělení, která pravidelně kontroluje jak svařené celky, tak kompletně sestavené auto. K tomu slouží speciální robotické ruce opatřené laserovým skenerem. V případě základní karoserie se takto kontroluje 4000 definovaných bodů a proces trvá čtyři hodiny. U sestaveného vozu se měří spáry mezi díly vnější karoserie a kontrola trvá sedm hodin. Další kontrolní stanoviště jsou také přímo na lince. Kompletace vozu z předem připravených celků na montážní lince trvá zhruba jeden den. Jeden hotový Grenadier by měl z linky sjet každých pět minut. Až do roku 2026/2027 bude Ineos v Hambachu vyrábět také díly přední části pro Mercedesy EQA a EQB.
A co bude dál?
V dubnu bude spuštěn kompletní konfigurátor na všech trzích, včetně toho českého. Spolu s tím také začne Ineos přijímat závazné objednávky. První dva týdny budou vyhrazeny těm zákazníkům, kteří zaplatili poplatek 450 eur a už mají vytvořenou rezervaci. Ti tak dostanou přednostní právo. Úplně první exempláře ale poputují Jimu Ratcliffovi, majiteli společnosti Ineos (a jeho přátelům). S výrobou sériových zákaznických automobilů se začne v srpnu, první z nich dostanou svůj vůz do konce roku. K Vánocům si Jim Ratcliffe přeje také vodíkovou verzi, na které se v současnosti pracuje. Zatím není jisté, jak to s případnou výrobou takového provedení bude, nicméně minimálně jeden funkční prototyp ještě během letošního roku vznikne. Naopak příchod provedení pick-up s dvojitou kabinou a prodlouženým rozvorem náprav je hotová věc. Na trh dorazí příští rok.
Čtěte v časopisu Autoforum 1/2022
text: Lukáš Dittrich | foto: Ineos