[ magazín Autoforum 6/2020, vychází 16. 12. 2020 ]

Kdo jako první překoná metu 500 km/h? Po fiasku americké automobilky SSC má velké šance opět Bugatti, jež vyrukovalo s novinkou Bolide. Ta se dočkala zvýšení výkonu na 1850 koní, zatímco hmotnost spadla na pouhých 1240 kg. Upravena mimo to byla aerodynamika, problémem by proto nemuselo být ani daleko vyšší tempo než magická pětistovka. Otázkou však je, zda Bolide vůbec zamíří do sériové výroby. A zda bude i přes své fenomenální schopnosti stačit na chystaný Koenigsegg.

Rychlostí je lidstvo fascinované od nepaměti. Nicméně teprve s vynálezem automobilu začala tato posedlost nabírat na obrátkách. Jakkoliv je třeba zdůraznit, že technika zpočátku umožňovala jen velmi pozvolný pokrok. Prvním produkčním vozem s maximální rychlostí přes 300 km/h se totiž stal až Ruf BTR, a to teprve v roce 1983, prakticky sto let poté, co Carl Benz vyrukoval s prvním vozem osazeným spalovacím motorem. Další mety však přicházely mnohem rychleji, neboť Bugatti Veyron pokořilo čtyřstovku v roce 2005. Takřka na čtyři sta padesát kilometrů v hodině se pak o dvanáct let později rozjel Koenigsegg Agera RS…

Letos přitom mělo dojít na další zápis do historie, neboť americká automobilka SSC North America na začátku října oznámila, že jako první překonala rychlost 500 km/h. Danému oznámení tleskal celý svět, neboť jsme tu v podstatě měli zhmotnění biblického příběhu o Davidu a Goliáši. Všeobecně se totiž očekávalo, že lídrem celého pelotonu bude tak jako v předchozích letech Bugatti, které se ostatně loni k dané metě neskutečně přiblížilo. Speciální Chiron Super Sport 300+ totiž zvládl tempo 409,48 km/h. Nicméně však pouze v jednom směru, což na stanovení nového rychlostního rekordu nestačilo.

Celý koncept je postaven okolo osmilitrového motoru W16, jehož výkon byl zároveň navýšen na 1850 koní a točivý moment na 1850 Nm

Právě fakt, že proslulé Bugatti s všemocným koncernem VW Group za zády nedokázalo dosáhnout pětistovky, zatímco malé americké firmičce se vše povedlo, byl na počinu SSC asi to nejzajímavější. Nicméně jak se záhy ukázalo, automobilka nehrála se světem i konkurencí férovou hru (více viz separátní box). Naděje se tak znovu začaly upínat k Bugatti, které jen chvíli po americkém fiasku představilo nový koncept Bolide. Ten by přitom nejspíše nestanovil pouze nové rekordy, ale zároveň by s nimi odskočil tak daleko, že soupeři by již daný rozdíl překonat nezvládli.
V této chvíli je třeba vyrukovat s některými čísly, jenž molsheimskou převahu potvrzují. Bolide má totiž dle svých tvůrců zvládnout sprint na stovku za 2,17 sekundy, na dvoustovku za 4,36 sekundy, na třístovku za 7,37 sekundy, na čtyřstovku za 12,08 sekundy a na pětistovku za 20,16 sekundy. Nic podobně rychlého jsme tu ještě neměli, což jen dokládají další data. Vůz totiž zvládá zrychlit z klidu na 400 km/h a následně zase zpomalit na nulu za 24,64 sekundy, disciplína 0–500–0 se pak odehraje za 33,62 sekundy. Tedy za dobu, kdy řada supersportů ještě ani nejede 300 km/h.
Pokud vám již nyní padá čelist až na zem, není to až tak překvapivé. Jenže Bugatti se rozhodlo šokovat nás ještě dále. Okruh v Le Mans by měl Bolide obkroužit za 3 minuty a 7 sekund, což je lepší čas než u závodních speciálů. Nordschleife by pak měla být zajeta za 5 minut a 23 sekund, díky čemuž by Bugatti překonalo naprosto vše, co se kdy do pohoří Eifel vypravilo. Dá se proto předpokládat, že rekordy by mohly padat také na dalších okruzích. Zda ale k čemukoliv z výše zmíněného dojde, aktuálně není jisté. Prozatím totiž veškerá data pouze „vyplivnul“ počítač.

Bolide je totiž sice prototypem pojízdným, ovšem sériová výroba dosud odklepnuta nebyla. A nikde samozřejmě není psáno, že pokud oficiální požehnání dorazí, že se stane realitou i ona působivá akcelerace. Bugatti se totiž v tomto případě pouze zabývalo otázkou „co kdyby“. S jednoduchou odpovědí se však značka zkrátka nespokojila, načež tu máme speciál, který byl postaven okolo slavného čtyřikrát přeplňovaného šestnáctiválcového motoru. Prioritou pro automobilku se přitom stala maximalizace jeho výkonu, se kterou mělo ruku v ruce kráčet maximální odlehčení.

Pohonná jednotka proto disponuje novým sáním, stejně jako byla přepracována všechna čtyři turba. Odlišné je rovněž mazání, zatímco chladiče pracují na bázi vzduch–vzduch místo voda–vzduch. Vše přitom mělo umocnit odezvu, stejně jako vést ke snížení hmotnosti. I proto Bolide dále dostal třeba karbon-titanové ventilátory či řadu titanových komponentů z 3D tiskárny. Zatímco tedy u motoru je možné počítat s 1850 koňmi a 1850 Nm točivého momentu, na ručkách vah vykáže novinka pouhých 1240 kg, tedy o nějakých sedm kilogramů méně než Toyota GT86, která má ovšem devětkrát nižší výkon.
Bugatti se nicméně u své novinky opřelo ještě o třetí pilíř, a tím je po výkonu a hmotnosti aerodynamika. Vůz má totiž celou řadu křidélek a klapek, které v rychlosti 320 km/h generují 800 kilogramů přítlaku na přední a dokonce 1800 kg na zadní nápravě. Suma sumárum by tedy Bolide mohl klidně i jezdit po stropě. Stejně tak by svému majiteli mohl ušetřit parkovné, neboť při výšce pouhých 995 milimetrů (ano, skutečně neměří ani metr) se vejde pod jakoukoliv závoru. Byť případní vlastníci tohoto vozu asi s penězi problém mít rozhodně nebudou.

Bugatti Bolide se ukázalo i ve společnosti předchozích závoďáků EB 110 LM a Type 57 G Tank

Interiér Bugatti Bolide se dočkal pouze Alcantary namísto tradiční kůže, značka totiž redukovala hmotnost na každém kroku

Dodat už jen lze pohled do interiéru, který byl inspirován závodními vozy. I zde se přitom Bugatti zaměřilo hlavně na redukci hmotnosti, po koženém čalounění tak budete pátrat marně. Místo toho vše pokrývá mnohem lehčí Alcantara, se kterou je spárována pouze malá obrazovka na místě běžného přístrojového štítu. Ta přitom ukazuje hlavně teplotu pneumatik či časy na kolo, což znamená, že na audio systém nebo funkce Apple CarPlay a Android Auto by se případní zájemci neměli v Molsheimu ani ptát.
Vznikne ovšem Bolide ve skutečnosti? To aktuálně možná neví ani samotné Bugatti, neboť se začíná velmi čile spekulovat o jeho budoucnosti. Za vším samozřejmě stojí elektrifikace, která by automobilce z Molsheimu již nedovolovala tak vyniknout. Pokud se tedy alespoň omezené série nedočkáme během dvou tří let, pak Bolide zůstane jen zajímavým cvičením. A prostor k překonávání rekordů tedy dostanou jiní.

SSC nebo Koenigsegg?
Ještě na počátku října se zdálo, že tu máme nového rekordmana. Automobilka SSC totiž oznámila, že její nový model Tuatara dosáhl nejvyšší rychlosti 532,8 km/h. Jenže vzápětí se objevily nesrovnalosti s videem, které daný počin mělo dokumentovat. Následně pak firma Dewetron dala ruce pryč od svého měřícího zařízení. To sice vyrobila, ovšem jeho kalibraci kvůli koronaviru řídila takříkajíc na dálku, a potvrdit jej tedy nemůže. Šéf značky Jerod Shelby tak nakonec oznámil, že celá akce bude zopakována, a to za účasti většího počtu svědků, a hlavně s veškerým vybavením, aby padly jakékoliv pochybnosti. Přitom nicméně již nezmínil, že Tuatara by nebyla ověnčena rekordem ani ve chvíli, kdy by záznamy byly v pořádku. Zatím totiž stále ještě nebyla homologována, nejedná se tak o produkční vůz. Dá se přitom předpokládat, že nový pokus se uskuteční na jaře. Zda ale rekordy padnou či nikoliv, je ve hvězdách. Tedy minimálně v případě SSC a jeho 1770koňového monstra. Nesmíme však zapomínat na aktuálního krále, jímž je Koenigsegg. Švédská automobilka totiž chystá nový model Jesko, který navíc dorazí ve verzi Absolut vylepšující aerodynamiku. Toto provedení nemá sloužit k ničemu jinému než k dosahování maxima v přímém směru, přičemž dle Koenigseggu zvládne 1625 koní pokořit až 563 km/h. Než se tak ovšem stane, bude třeba nemalé trpělivosti.

Čtěte v časopisu Autoforum 6/2020

text: Petr Prokopec | foto: archiv