[ magazín Autoforum 2/2016, vychází 15. 4. 2016 ]
Veyron platí za jeden z nejúchvatnějších vozů historie. Výkon přesahující tisíc koní a maximální rychlost přes 400 km/h jsou přitom jen zlomkem jeho repertoáru. O to toužebněji se čekalo na jeho následovníka, nové „nej auto“ s výkonem 1500 koní a potenciálem k překonání 450 km/h. Král je mrtev, ať žije král. Přivítejte Bugatti Chiron, nového vládce současné automobilové produkce.
Zcela výjimečné, extrémní, ohromující, takřka popírající zákony. Hierarchicky nejvýše postavená automobilka Volkswagen AG jiná auta nestaví. Tímto způsobem se profiluje od doby, co Ferdinand Piëch, tehdy nejvýše postavený muž německého koncernu, zatoužil po voze, jehož výkon přesáhne tisíc koní a maximální rychlost magických 400 km/h. Projekt, na jehož konci stálo hypersportovní Bugatti Veyron, dostal zelenou v roce 2001. Vlivem dalších a dalších technických hlavolamů, které se postupně objevovaly (nežádoucí vztlak na jedné z náprav, problémy s chlazením i nevhodné obutí), byla oficiální premiéra produkčního vozu opakovaně odkládána. Hotový Veyron se tak představil až v září roku 2005 – o dva roky později, než bylo zamýšleno. …
Navzdory astronomické pořizovací ceně, jež u úvodní série Veyronů dosahovala při dnešním kurzu 35 milionů korun, tratil koncern na každém kusu v průměru 4,7 milionu eur (přes 127 milionů korun). Nemusíte být velcí matematici, aby byla patrná nemalá ztrátovost celého projektu. Zeptejte se ale zástupců VW Group, zda by do toho šli znovu, a dostane se vám kladné odpovědi. U Bugatti nakupují ti nejbohatší z bohatých, každý dodaný kus tedy funguje jako dokonalý imagemaker – podstatně může zvýšit odbyt dalších aut koncernu. Jestliže má průměrný majitel novinky 42 dalších aut (a nejméně jedno letadlo, jachtu, tři vrtulníky, čtyři domy, pár koňů a každý druhý i sbírku cenných obrazů), šance na úspěch není malá.
Uvnitř Chiron ohromuje nejvytříbenějšími materiály a naprostým minimem ovládacích prvků. Řidič si vystačí s volantem, páčkami řazení a pedály. Ovládat zbytek asi bude možné provádět hlasem
Chiron nebude mít v tomto směru jinou roli, než měl Veyron. Má jít ovšem o ziskové auto ověnčené ještě větším počtem nej. Na ty vás v případě zájmu zavede přiložený QR kód. Jeho středobodem je i nadále šestnáctiválcový osmilitr přeplňovaný čtveřicí turbodmychadel, překvapivě prostý hybridní technologie. Kompletně nové je jeho karbonové sání a výfukový systém, vstřikovače, větší turba zajišťující po dvojicích přeplňování ve dvou stupních, rozměrnější jsou pak i mezichladiče…
Takové jsou asi nejdůležitější změny vedoucí k výkonu 1500 koní (1103 kW při 6700 otáčkách) a neméně brutální hodnotě maxima točivého momentu 1600 N.m v ještě šílenějším rozsahu dvou až šesti tisíc otáček. Výkon motoru přenáší na všechna čtyři kola sedmistupňová, dvouspojková převodovka s největšími spojkami, jaké kdy byly k vidění u osobních aut. Systém pohonu všech kol má vektorování točivého momentu a údajně obsahuje i driftovací mód, kdy se zadní pneumatiky s parametry 355/25 ZR21 budou potýkat s větším návalem newtonmetrů než přední dvacítky. Certifikované hodnoty akceleračních časů zatím nejsou známy, ale podle předběžných dat má Chiron zrychlit na stovku do 2,5 vteřiny, dvojnásobek zvládnout za 6,5 s a 300 km/h jet už 13,6 s od startu. Veyron Super Sport je o sekundu pomalejší.
Ještě úchvatnější se zdá být schopnost z této rychlosti zastavit navzdory hmotnosti 1 995 kilogramů (o 155 kg více než Veyron) na pouhých 275 metrech. O to se na přední nápravě postarají osmipístky zakusující se do kotoučů průměru obří pizzy (42 centimetrů) a aktivní zadní spoiler, suplující v té chvíli aerodynamickou brzdu. Dechberoucí zrychlování však v případě potřeby třístovkou neskončí, ostatně rychloměr končí až na hodnotě 500. Karbonový bolid se sendvičovým monokokem a tuhostí odpovídající závoďákům kategorie LMP1 se rozjede ve speciálním režimu Top Speed na elektronicky omezených 420 km/h. Počítačové simulace však hovoří minimálně o 443 km/h, a technici Bugatti dokonce o možnosti podívat se až za 460 km/h. Pravdu se jistě dozvíme, jakmile se automobilka pokusí překonat stávající rekord 431,072 km/h dosažený s modelem Veyron Super Sport.
Louis Alexandre Chiron (1899–1979) Úchvatné dílo z Molsheimu je pojmenováno po Louisi Alexandru Chironovi (1899–1979), jednom z nejúspěšnějších automobilových závodníků historie, nejúspěšnějšího jezdce Bugatti vůbec. Dodnes jde také o nejstaršího účastníka Velké ceny Formule 1 (startoval ve veku 56 let). Jeho nejvýraznější triumfy jsou spojeny s modely Type 35C a šestnáctiválcovým Type 45, za jehož volantem obhájil v roce 1930 vítězství v nejnáročnějším vrchařském závodu Swiss Klausen. Po vítězství na VC Monaka s Type 51 (1931) byl veřejností považován za nejlepšího závodníka planety.
Podle dostupných informací je aktuálně prodáno 150 Chironů z plánovaných pěti stovek, mezi něž se mají počítat i další verze typu Grand Sport a podobné jako u Veyronu. Základní cena stroje je 2,3 milionu eur, tedy 62 milionů korun (ještě bez daně). Výběrem barev stále proklatě luxusního, i když vizuálně sportovnějšího interiéru, který je příznačný naprostým minimem ovladačů i displejů, mohou budoucí majitelé klidně strávit týden.
Čtěte v časopisu Autoforum 2/2016
text: Adam Šrámek | foto: Bugatti
